Návštěva Whitworthského parku a galerie

Ve čtvrtek (tj. day 3) jsem poprvé navštívila Whitworth park. Včera (day 5) jsem jej navštívila podruhé a musím říct, že nejcharakterističtějším znakem tohoto parku jsou všudypřítomné veverky. Jsou opravdu všude. A téměř se nebojí. Občas jim dělají společnost straky, kterých je tu taky požehnaně. Posuďte sami z následujících videí.

Dost bylo ale zvířátek, teď také nějaké informace o samotném parku. Whitworthský park bylo otevřen společně s Whitworthskou galerií (o té za chvíli) v roce 1890. Obojí bylo financováno jistým sirem Josephem Whitworthem, místním inženýrem, vynálezcem a průmyslníkem. Samotný park je koncipován do kruhu, kromě stromů jako jasany, platany, javory, buky a lípy tu nalezneme například sochu krále Edwarda VII. nebo pomník, který leží na místě dopadu meteoritu (únor 2015).

Včera jsem krom parku navštívila také Whitworthskou uměleckou galerii situovanou na okraji parku. Galerie je součástí Manchesterské univerzity a vstup je zdarma (ostatně jako tomu je u prakticky všech galerií a muzeí). Musím se přiznat, že už jsem dovnitř nahlédla ve čtvrtek (tj. day 3). Tehdy jsem ale zavítala pouze do obchůdku. Po včerejšku ale musím říct, že onen obchůdek mě zaujal víc než samotná galerie (čímž nechci ale říct, že je špatná). Galerie prošla v posledních letech velkou rekonstrukcí a rozšířením a v roce 2015 byla znovu otevřena. V témže roce dokonce získala nějakou cenu typu galerie roku. Okolí galerie i prostory uvnitř jsou moc pěkné. A celkový dojem z návštěvy je (jak bych to správně nazvala?) … no příjemný. A co bylo k vidění? Taková všehochuť – sbírka textílií z celého světa (od 3. století po současnost), sbírka textílií z islámského světa, tapety, novodobé umění, fotografie nějakého asijského umělce, kresby a malby Pearla Alcocka, práce několika současných muslimských umělkyň, instalace Ibrahima Mahama: Parlament duchů (reflektuje historii Ghany), starodávné textílie z And a mnoho dalších. Zlatým bodem měla být výstava kreseb a grafik Paula Cézanna (konečně někdo, koho znám). To mě ale nenadchlo. Paul Cézanne je totiž znám zejména pro svoje krajinomalby a malby zátiší. A to tu chybělo. Dvě jeho díla jsem pro Vás pro pokochání zvěčnila.

Krom Cézanna se tu vyskytovalo ještě jedno (pro mě) známé jméno, a to je Pablo Piccaso. Je tu vystavené pouze jedno jeho dílo, alo stojí opravdu za to ;)! Posuďte sami.

Na závěr bych si dovolila ukázat ještě několik (ne)zajímavých děl, které mě něčím zaujaly (anebo ne?).