Manchester Art Gallery

V minulém příspěvku jsem se věnovala Knihovně Johna Rylandse, dneska bych se chtěla zaměřit na návštěvu Manchesterské umělecké galerie. Jednu galerii jsem již v nedávné době navštívila (Whitworthská galerie – pamatujete si?) Dnešní povídání ale bude patřit jiné galerii, a to Manchesterské umělecké galerii (ano, není to nějaká další manchesterská galerie, toto je její oficiální název).

Zatímco ta Whitworthská galerie byla spíše taková moderní, progresivní, volnomyšlenkářská, tato galerie už měla být klasická, světová. Představovala jsem si, že bude vypadat ve stylu naší Národní galerie v Praze. Nebylo tomu tak úplně. Ta naše se mi líbí mnohem víc, co do obsahu. V Manchesterské galerii jsem bohužel nenarazila na nějaká pro mě známá jména. I když je pravda, že moje znalost výtvarného umění je značně omezená. Troufám si ale říct, že ty nejznámější umělce znám. Abych toto tvrzení podpořila, zakoupila jsem si v gift shopu knihu 50 Artists You Should Know (v překladu 50 umělců, které bys měl znát). Když jsem si ji prolistovala, dobré tři čtvrtiny umělců jsem zcela určitě znala (možná i více). I přes absenci nějakých význačnějších jmen, jsem si v galerii našla to svoje. Nebyly jimi obrazy z baroka ani romantismu. Žádné bitvy, žádné nahé baculaté ženy, žádná zátiší. Byly to obrazy manchesterského umělce z první poloviny 20. století zachycující různá místa a život v Manchesteru. Takové obrazy bych si klidě vyvěsila doma na zeď. Krom toho se mi velmi líbila výstava Nordic craft and design. Jednalo se o designové věci jako oblečení, nábytek či nádobí od umělců ze Skandinávie (ne, IKEA to tentokrát nebyla!)

Jelikož je tento příspěvek věnovaný umělecké galerii, mohla bych přestat psát (protože rozhodně nejsem a nikdy nebudu žádný spisovatel… naštěstí) a raději ukázat nějaké fotografie / krátká videa uměleckých děl, jimiž jsem se v galerii kochala.

Konečně sbírka obrazů L. S. Lowryho, manchesterského umělce narozeného ve Stretfordu, Manchester (1887–1976). Jeho obrazy se mi moc líbí a dokázala bych si představit, že bych si je jednou pověsila do svého budoucího obývacího pokoje. Jsou mi milejší než většina děl v galerii (i když pravděpodobně slavnějších a cennějších), možná proto, že nejsou „dokonalé“ ani pompézní.

Na závěr ještě pár dalších zajímavých obrazů a děl.